TBD - technickobezpečnostní dohled je odborná činnost k zjištění technického stavu vodního díla z hlediska jeho bezpečnosti astability a možných příčin poruch a k návrhu optření k nápravě. Zabezpečuje se v období přípravy díla a provádí se při výstavbě nebo rekonstrukci a po celou dobu provozu až do ukončení jeho provozu.
TB-dozor - technickobezpečnostní dozor (zák. č. 254/2001 Sb.) zahrnuje činnost orgánů státní správy ve vodním hospodářství, spočívající v kontrole plnění povinností uložených vlastníkovi díla zák. č. 254/2001 Sb a vyhl. č. 471/2001 Sb.
Kategorie TBD - pro účely technickobezpečnostního dohledu (zák. č. 254/2001 Sb., § 61 a vyhl. č.471/2001 Sb., § 4) se vodní díla zařazují do I. až IV. kategorie podle výše odhadnutých škod, včetně ztrát lidských životů, způsobených možným rozsahem úplné havárie díla.
Zákonné předpisy výkonu TBD tvoří zákon č. 254/2001 Sb.,o vodách a změně některých předpisů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v paragrafech 59 (Povinnosti vlastníků vodních děl podle odst. 1), 61 (TBD nad vodními díly) a 62 (Povinnosti vlastníků a stavebníků VD při TBD) a prováděcí vyhláška č. 471/2001 Sb., o TBD nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb..
PV - přirozená povodňová vlna - přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta s následným vznikem škod. Je způsobena přírodními jevy, deštěm nebo táním sněhu.
ZPV - zvláštní povodeň (zák. č. 254/2001 Sb.) je průtoková vlna způsobená umělými vlivy. Rozeznávají se tři základní typy podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla:
- narušení vzdouvacího tělesa (hráze) VD (ZPV 1)
- poruchou vzdouvací konstrukce bezpečnostních a výspustných zařízení VD při neřízeném odtoku vody z nádrže (ZPV 2)
- povodňový plán (PP) - soubor organizačních a technických opatření potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech, majetku a na životním prostředí
- nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti VD mimořádným vypouštěním vody z nádrže (ZPV 3)
Odvození ZPV 1 - u zemních hrází se provádí pomocí matematického modelu simulace eroze tělesa hráze. Obecně pro jedno VD lze definovat nekonečné množství hydrogramů ZPV1 podle zvolené počáteční hladiny v nádrži, uvažované velikosti přítoku do nádrže, typu a scénáři poruchy a volbě ohniska poruchy. Důležité jsou geotechnické parametry materiálů hráze a podloží, její konstrukce a rozměry. Značný vliv mají i odtokové poměry v navazujícím úseku pod hrází.
Odvození parametrů ZPV 2 a 3 je nepoměrně snazší, jedná se zpravidla o neřízené (ZPV2), nebo řízené (ZPV3) prázdnění nádrže hrazeným bezpečnostním nebo výpustným zařízením podle zvoleného scénáře. To se provede ovšem jen v případě, že kapacita těchto zařízení překračuje stanovené limity pro (QNEŠ, nebo II. SPA)
Rozdíly mezi PV a ZPV 1 - jsou, kromě obecných příčin jejich vzniku, pravděpodobnosti výskytu a parametrů (kulminace, objem, časový průběh) jsou zřejmé v rychlosti postupu (postupové době) a z toho vyplývajících účinků.
Pravděpodobnost výskytu přirozených povodní (převrácená hodnota doby opakování N let v rozsahu 1 – 1000 let), naopak pravděpodobnost destrukce vodního díla doprovázená vznikem ZPV 1 je zpravidla o několik řádů nižší. Teoreticky odvozené parametry a účinky ZPV 1, jsou mnohem nepříznivější, resp. z hlediska škod a následků podstatně ničivější
Poruchy VD - nejčetnější příčinou destrukce sypaných přehrad je vnitřní eroze hráze nebo jejího podloží. Předurčeným, nejpravděpodobnějším místem poruchy je exponovaná oblast na styku heterogenních materiálů, betonových objektů, případně potrubí a násypu hráze. Kromě materiálů použitých při výstavbě hráze je důležitým aspektem pro hodnocení provedení konstrukcí, které procházejí tělesem hráze (např. způsob těsnění, svislé stěny neumožňující dosednutí zem. materiálu apod.)
Druhou nejčastější příčinou destrukce sypané hráze podle statistik je její přelití při povodních v důsledku nedostatečné kapacity nebo poruchy bezpečnostních a výpustných zařízení, z praxe jsou známy i případy provozní nekázně (např. přepla-vení odkališť).
Území ohrožené ZPV - území, které může být při výskytu zvláštní povodně zaplaveno vodou (§ 69 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách)
Záplavové území - administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou (§ 66, odst. 1 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách). Podle §2 vyhl.č. 236/2002 Sb. se jedná o území vymezené záplavovou čárou.
Záplavová čára - linie odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní (§ 66, odst. 1 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách)
Inundační území - území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku (§ 2 vyhl.č. 236/2002 Sb.)
Geodetická měření - prováděná pro účely TBD jsou speciální, velmi přesná geodetická měření posunů a deformací a včetně zpracování a vyzualizace jejich výsledků. Jako základních metod se používá:
- velmi přesná nivelace (VPN) pro sledování svislých posunů a deformací, případně náklonů staveních objektů nebo jejich částí
- měření vodorovných posunů metodou záměrné přímky
- měření vodorovných posunů protínáním nebo s využitím přesného měření délek
- měření, vyrovnání a optimalizace účelových sítí včetně ověřování stability vztažných sítí nezbytných u prací většího rozsahu
- trigonometrická nivelace pro sledování svislých posunů
- přesná délková měření (přesným dálkoměrem nebo kratší základny distometrem)
- měření náklonů objektů
- speciální práce vysoké přesnosti technologických zařízení
Dokumentaci pro provoz VD tvoří:
- manipulační řád (MŘ) - souhrn předpisů, zásad a směrnic, jak na vodním díle nebo soustavě VD manipulovat s vodou; MŘ schvaluje vodoprávní úřad
- provozní řád (PŘ) -
- povodňový plán (PP) - soubor organizačních a technických optření potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech, majetku a na životním prostředí
PBPV - posudek bezpečnosti vodního díla při povodních zahrnuje přešetření bezpečnosti určeného vodního díla při povodních podle aktuálních hydrologických podkladů. Podle TNV 75 2935 je základním podkladem kontrolní povodňová vlna (KPV) s dobou opakování N-let podle významu díla (kategorie TBD). Parametry vlny tvoří: kulminační průtok, objem a hydrogram (časový průběh vlny).
... na doplnění pojmů se pracuje .....
Určená vodní díla - viz. § 3 vyhl.č. 471/2001 Sb. o TBD nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb.:
(1) Dohledu podléhají:
- přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých území, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 metr a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m3 nebo příčných vzdouvacích staveb v korytě vodního toku, jejichž přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,
- stavby na ochranu před povodněmi,; za stavbu na ochranu před povodněmi se považuje i stavba, která má demontovatelné prvky,
- stavby odkališť,
- hydrotechnické štoly a tunely,
- stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
- stavby k využití energetického potenciálu, pokud vzdouvají nebo zadržují vodu,
- jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, tůní, lagun, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů a kanalizačních sítí,
- IE6 800×600, font střední , připomínky: webmaster
- © 2007 HLAWA creative s.r.o. , poslední úprava: 29.01.2011